V roce 1990 se jako třetí v pořadí zrodil v Opavě pod vedením Kamila Gilíka nový oddíl taekwonda, a proto se v sobotu 28.6. rozhodl opavský oddíl oslavit své půlkulaté výročí a to konkrétně 35 let od svého vzniku. Historie oddílu je barvitá. Od původního zaměření na WT, pomáhání při zakládání jiných oddílů na Severní Moravě, přes rozdělení na dva oddíly v roce 1995, po sloučení v roce 2005 až do současnosti, kdy trénujeme ve vlastní tělocvičně.
Na oslavě se ocenili bývalí reprezentanti a vedoucí oddílu, kteří dostali pamětní medaili a výroční tričko. K tomu jsme si připomněli divoké začátky na fotkách a při povídání příběhů, které by v dnešní době už nešly uskutečnit.
A nakonec všechny čekalo velké překvapení. Náš dlouholetý člen Radovan Šína, který je, s krátkou přestávkou, už 30 let členem oddílu, byl oceněn čestným prvním danem.
Je to teprve třetí čestný dan v historii našeho Svazu, a proto si vážíme, že vedení Svazu souhlasilo s tímto oceněním a umožnilo nám Radka takto ocenit.
Důvodem k ocenění Radka nebyly jeho sportovní úspěchy, nebo jedna konkrétní událost, ale neuvěřitelná lidská kvalita. Za svou dlouholetou činnost v oddíle už nezištně pomohl mnoha lidem nejen v oblasti sportu, ale i v soukromé sféře. Kdykoliv potřebuje někdo pomocnou ruku, Radek je tam. V rámci oddílu už sice díky svému rodinnému vytížení nemůže přímo aktivně cvičit, ale kdykoliv pořádá oddíl závody, školení, nebo jakoukoliv oddílovou akci, Radek je zde a pomáhá.
A toho všeho si velmi ceníme a pokud si někdo čestný dan zaslouží, pak je to rozhodně Radovan Šína.
A tady jsou přímo slova od Radka.
Rok 2025 je výjimečný hned několikrát. TaeKwon-Do slaví 70 let, opavská škola slaví 35 let od svého založení, a já osobně slavím 30 let od doby kdy jsem poprvé přisel na lekci TaeKwonDo. Byla to doba, kdy byli všichni díky akčním filmům hladoví po bojových uměních. Pamatuju, jak byla tělocvična plná zájemců o cvičení. Tréninky v té době vedly zelené nebo modré pásky a kdo měl červený pásek byl v našich očích neskutečný borec. Během pár let podpořila mé zapálení do tohoto umění exhibice korejského demo týmu a následně českého tymu, ve kterém byla např. Radka Dlouhá, nyní Heyduškova.
Bohužel jak šel čas, tak mé snahy o aktivní trénování postupně upadaly z nedostatku času z důvodu zaměstnání a dálkovému studiu VŠ. I tak jsem v roce 2007 kývnul na to, že budu součástí výkonného výboru opavské školy, v této funkci jsem zůstal až dodnes. Párkrát jsem se snažil o návrat k aktivnímu trénovaní, ale bohužel problémy s koleny mi to už nedovolovaly. Tak jsem se začal více zapojovat a pomáhat v organizování závodu, soustředění, a pokud to ještě svazová legislativa dovolovala, tak i jako rozhodčí. Sportovní comeback jsem na chvíli zažil v roce 2019, kdy jsme se s pár “dědky” hecli a zúčastnili se MČR barevných pásku v týmových disciplínách.
Chtěl bych poděkovat vedení Českého svazu Taekwondo za toto významné ocenění, které mě moc potěšilo a moc si ho vážím, protože bych nečekal, že je možné ocenit člověka za jeho “práci” pro Taekwondo, která často není vidět. Dekuji i všem, kteří se na udělení tohoto ocenění podíleli.
Pokud si kladete otázku, jak je možné zůstat Taekwodo věrný tolik let, tak odpověď je jednoduchá – je to prostě srdcová záležitost i díky všem, které jsem během těch 30 let potkal. Přál bych všem cvičencům, aby při cvičeni Taekwondo poznali tolik nových životních kamarádu jako já, se kterými jsem zažil a stále zažívám nespočet akcí a zážitků, ať v Taekwondo světě nebo mimo něj. Věřím, že se v blízké budoucnosti vrátím k aktivnímu trénováni Taekwondo, a to díky mým malým dětem, které bych chtěl vést touto “cestou”.
